Pěstování borůvek

Kde se bude borůvkám líbit…

Pro borůvky vybírejte místo slunné, nebo jen s mírným polostínem (v průběhu dne). Bez dostatku slunečního záření borůvky méně plodí a plody jsou také méně chutné. Rostliny mají také rády vyšší vlhkost vzduchu (proto se jim ve vyšších polohách lépe daří) Borůvky lze pěstovat až do výšek cca 1000 metrů nad mořem (pouze však ranější odrůdy). O borůvky nemějte obavy, vydrží opravdu velké mrazy. Některé druhy až k -40 stupňům…

Jak borůvky vysadit správně…

Borůvkám se nejlépe daří v kyselé půdě – tedy pouze v rašelině, (nejlépe v tzv. „bílé baltské“ rašelině – dá se u nás na farmě zakoupit). Rašelina má pH od 3,5 až 4,5 (kyselost půdy) a to je ideální pro kyselomilné rostliny (nejen pro borůvky, ale např. brusinky, rododendrony, azalky atd). Lesní hrabanku, kterou doporučují různí prodejci rozhodně nedoporučuji já. Nemá takovou kyselost a přinesete si s ní k borůvkám i mnoho škůdců, kteří v hrabance žijí. Běžná zemina v zahradě (byť namíchaná s rašelinou)  borůvkám vůbec nevyhovuje. Jejich růst se zastavuje, borůvka neprospívá, kořenový systém se nevyvíjí.

Borůvky na svém stanovišti vydrží 30 a více let (životnost keře se pohybuje od 20 až po 60 let v závislosti na péči), a po celou dobu bude borůvka náročná na zajištění dostatečné kyselosti a výživy půdy v oblasti kořenů.

  • šířka výkopu pro výsadbu by měla být minimálně 80 cm nebo více
  • hloubka jámy stačí kolem 40 cm (borůvky mají mělký kořenový systém)
  • připravenou jámu po stěnách vyložte nejlépe tkanou nebo netkanou textilií (mulčovací fólie), aby se rašelina nemíchala se zeminou (potom stoupá pH půdy a to je nežádoucí). Na dno dávat nic nemusíte.
  • nasypte čistou rašelinu (pouze rašelinu, nic nepřimíchávejte)
  • rašelinu před výsadbou řádně provlhčete !!!
  • zamíchejte do rašeliny hnojivo vhodné pro borůvky (pozor na hnojiva s obsahem vápníku Ca, či chloru Cl, borůvky tyto látky nesnášejí). Dobré jsou hnojiva od Forestiny, nebo Agro. Kdo chce opravdovou kvalitu ať si sežene hnojiva na borůvky od Osmocote…
  • sazenici vyjměte z květináče a mírně prsty rozrušte kořenový bal. Rostlině tím pomůžete k lepšímu zakořenění
  • zasaďte opatrně rostlinu
  • pokud sázíte více borůvek, rozestup nechte min. 80 cm a více
  • samostatně rostoucí rostlina přinese obvykle úrodu, ale přítomnost dalších odrůd v blízkosti znamená vyšší úrodu, větší plody a dokonce i vyšší obsah některých užitečných látek v plodech

Zálivka a výživa…

Borůvkám musíme zajistit kyselé prostředí celý rok a tedy i hnojení a výživa musí být určena kyselomilným rostlinám. Vyhnojili jsme jámu před výsadbou, ale tím to nekončí. Během vegetace i nadále dopřáváme rostlinám bohatou výživu.

  • borůvky potřebují poměrně dost vody. V době dozrávání plodů a dospělého keře (1,5 až 2 metry výšky) to může být 5 až 10 litrů vody na zálivku.
  • opět je lepší v horkých letních dnech zálivku rozdělit na dvě části – ráno a večer
  • hnojit je můžeme jen kyselými hnojivy bez obsahu chloru (síranové formy draselných a dusíkatých hnojiv, superfosfáty) výrobci nabízejí speciální hnojiva na borůvky
  • tekutá hnojiva jsou lepší než hnojiva pevná do substrátů (tím myslím hnojiva, která se rozmíchají do vody)
  • při hnojení zálivkou je nejlépe dávku hnojiva rozdělit na menší koncentrát vícekrát týdně (příklad: pokud výrobce doporučuje přihnojení 1 x týdně 10 g hnojiva na 10 litrů vody, lépe je přihnojit dvakrát týdně 5 g do 10 l vody…)
  • přes zimu se o borůvky nemusíte téměř starat. Pouze pohlídejte v případě suché mrazivé zimy, aby substrát úplně nevyschnul. V takovém případě suché mrazivé zimy několikrát rostlinu zalijte.

Péče o borůvkové keře…

  • kanadské borůvky mají kořeny jemné a povrchové. Okopávání (natož obrývání) tedy prakticky neděláme; omezíme se na opatrné pletí. Vhodné je nastýlání drcenou borovou kůrou (mulčem). Vrstva mulče by měla být vyšší, alespoň 5 cm.
  • řez borůvek provádíme u keřů starších 5 let. Mladší prostříháváme jen zřídka.
  • borůvky se prořezávají brzy před začátkem jara (únor-březen), mělo by se zachovat 6 až 8 hlavních výhonů. Ostatní tenké, oschlé a nezdravě vypadající výhony vystříhat.
  • pravidelný zmlazovací řez udržuje borůvky svěží, silné a stále plodící.
  • u nás pěstované kanadské borůvky příliš netrpí škůdci. Může se však stát, že je nějaký škůdce přeci jen napadne. Pokud to je možné, odstraňte je mechanicky (rukou) bez použití chemických postřiků. Pokud je nezbytné postřik použít, musíte vědět jaký škůdce to je a použít odpovídající postřik v přiměřeném množství. Chraňte sebe i přírodu před zbytečnou chemií !!!
  • správně zasazená a zdravá rostlina by měla mít roční přírůstky 50 až 100 cm
  • borůvkové keře chraňte před zvěří (zajíci, srnky apod.)
  • pokud máte možnost borůvky při dozrávání plodů ochránit sítěmi proti ptactvu, určitě to udělejte. Borůvky totiž chutnají nejen nám ale i ptákům!

Proč se nepěstují naše lesní borůvky?

Určitě vás napadne, proč se vlastně nepěstují ty naše lesní borůvky. Borůvka černá (Vaccinium myrtillus) rostoucí u nás v Evropě je ve svých nárocích na pěstování ještě náročnější a vybíravější než borůvka kanadská. Vyžaduje absolutně a výhradně lesní nebo horské podmínky s rovnoměrnou vlhkostí a rozloženým slunečním svitem. Les si udržuje své klima, rostlinou a hmyzí symbiózu, jinou teplotu než okolní krajina. Nasimulovat pro rostliny tyto podmínky je velmi obtížné až téměř nemožné. Jejich pěstování by tedy bylo velice nákladné. Lesních borůvek se sklidí co do hmotnosti z plochy nesrovnatelně méně než kanadských a jsou podstatně menší. Orientačně je známo, že 1 litr kanadských borůvek obsahuje cca 600 plodů, lesních borůvek cca 1800 plodů…

Brusinky – věčné téma

  • mnoho dotazů mě chodí i na téma brusinek, takže vše co je napsané k borůvkám, platí i pro brusinky.
  • dokonce je můžete vysadit mezi borůvky (chtějí stejné podmínky, kyselost, výživu i zavlažování)
  • brusinka vyroste do výšky cca 30 cm, ale může se rozrůst až do 1 metru šířky. Při výsadbě s tím počítejte.
  • odrůd brusinek není tolik jako borůvek a nejčastěji se u prodejců setkáte s odrůdami „Koralle“, „Red Pearl“, „Sanna“, „Ruby“, „Pilgrim“ a „Runo Bielawskie“.
  • Více info najdete určitě na webu.

Popis odrůd kanadských borůvek
Předkládám popis nejběžnějších odrůd, které lze zakoupit v zahradnictvích.

Ranné odrůdy:

Patriot – velmi populární, nejméně náročná na pěstování ze všech známých druhů borůvek. Borůvka je spolehlivá ve výnosu. Plody jsou velké – především první sběr – a má výtečnou chuť. Tvoří nižší keř a dobře snáší i horší půdy než typicky vřesovištní – zvládne i částečně jílovitou rašelinu. Tato borůvka je v hodná i k trvalému pěstování v květináči. Výška keře do 1,2 m. Mrazuvzdorná je až od -35 do -40 °C.

Duke – vynikající ranná odrůda, hodící se téměř do všech podmínek střední Evropy. Odrůda je velmi výnosná, její plody jsou ve velkých hroznech velké velikosti po celou dobu sběru. Jejich velikost se podporuje silnějším prořezem. Jsou chuťově nejlepší po úplném dozrání nebo chladném skladování. Rostlina je samosprašná. Duke je spíše rozložitější keř s velkým výnosem, výška keře cca 1,8m.

Hortblue Poppins – ranná, plody ve středně velkých hroznech zrají již od druhé poloviny června postupně až do srpna. Jsou menší, podobné lesním borůvkám vzhledem i chutí, jsou pevné, sladké a šťavnaté. Keř roste vzpřímeně, tvoří silné větve a je poměrně kompaktní, takže se hodí i do kontejnerů na balkony a terasy. Nepotřebuje opylovače – je dostatečně samosprašná. Mrazuvzdorná do cca -29°C.

Reka – ranná odrůda vysoce odolná mrazům, plody jsou spíše menší a chuťově nejvíce připomínají lesní borůvky, dobrý a pravidelný výnos, silnější růst do cca 1,8 m bez prořezu, řezáním se podpoří velikost plodů.

Spartan – středně ranná odrůda vysoce odolná mrazům, velké plody výrazně navinulé, vynikající, sladkokyselé chuti. Roste bujně a vzpřímeně do 2m výšky a plodí bohatě a spolehlivě ve velkých hroznech. Vyšlechtěna už roku 1936.


Středně ranné odrůdy:

Bluecrop – populární, středně ranná, vysoce produktivní odrůda s velkými, chutnými plody odolnými popraskání. Doporučuje se rostliny pravidelně prořezávat. Roste silně do cca 1,8 m.

Bluegold – americká odrůda s množstvím vzpřímených výhonů a plodností od poloviny srpna. Plody mají střední velikost a plodí pravidelně a hojně, jsou sladké pouze s lehoučkou navinulostí a lze je dobře skladovat. Je nenáročná, bezproblémová a samosprašná . Roste středně bujně do cca 1,5 m.

Bluejay – středně ranná, plody běžné velikosti spíše v jedné etapě, odolávají popraskání, chuť příjemná, sladce navinulá, kulatého tvaru. Roste vzpřímeně do cca 1,8 m. Mrazuvzdornost se uvádí do -30 stupňů.

Blueray – středně ranná, velmi odolná odrůda i pro chladnější oblasti, výnos je vysoký a plody jsou poměrně velké, pevné, dobré chuti, je lépe nechat je dobře dozrát na keři. Roste vzpřímeně do cca 1,7 m.

Blue Suede – středně silný keř který dorůstá výšky kolem 1 až 1,5 metru dle řezu a podmínek. Je to velmi úrodná odrůda, která se dá pěstovat i v kontejnerech. Plody jsou velké. Jasně modré pokryté typickým borůvkovým ojíněním. Je velmi chutná.

Chandler – středně pozdní s pravděpodobně největšími plody doposud vyšlechtěnými (stav r.2010), jejichž velikost 2 cm v průměru se přirovnává k malým třešním. Chuť je vynikající, sladká, šťavnatá, slupka pevná a postupná sklizeň od poloviny srpna po dobu až 6 týdnů. Růst je středně bujný, pravidelný, spíše rozložitý. Vyšlechtěná v roce 1995 v USA.

Concord – poloranná odrůda, která dozrává na přelomu července a srpna. Plody jsou kulaté, středně velké, modré a šťavnaté. Zpravidla kvete od května do června. Květy jsou bílé až světle růžové, mírně voňavé, podobné konvalinkám. Odolnost do – 30 stupňů. Takto silné mrazy ale mají nepříznivý vliv na násadu plodů v následujícím roce.

Goldtraube 71 – středně ranná se středně velkými plody na konci července v bohatých hroznech, jejich chuť je jemně vínově navinulá. Nabízí dlouhé období sklizně a spolehlivou každoroční úrodu. Velmi mrazuvzdorná.

Northland – odrůda pro polovinu prázdnin, velmi mrazuvzdorná, drobnější plody plnější chuti podobné lesním borůvkám. Dozrává ve 2-3 etapách, podle síly rostliny a kvality půdy. Vzpřímená, ale spíše menšího vzrůstu do cca 1 m výšky.

Sunshine Blue – velmi efektní, zakrslá, samosprašná odrůda s neopadavými listy a množstvím plodů v červenci a srpnu. Nepotřebuje opylovače a keř zůstává kompaktní i bez řezu. Velmi vhodná do květináčů na terasy a balkóny. Dorůstá kolem 1m výšky i šířky.

Toro – středně ranná, rychle rostoucí se vzrůstem maximálně do 1,6 metru. Tvoří silné vzpřímené keře s nápadně velkými listy. Plody jsou velké, kulaté, fialovomodré. Aromatické a osvěžující. Vyznačuje se vysokými výnosy.


Pozdní odrůdy

Berkeley – středně pozdní, velmi chutná a výnosná úroda s velkými plody. Roste poněkud nepravidelně a má tendenci se více rozkládat, což zajišťuje dostatek prutů pro násadu plodů. Plodí spolehlivěji ve středních a teplejších polohách a v dobré půdě.

Brigitta (Brigitta Blue) – pozdní odrůda tvořící menší keře do cca 1,3 m. Plody mají střední velikost, jejich nespornou výhodou je pozdní zrání a dlouhá skladovatelnost. Do plné sladkosti dozrává v teplejších oblastech nebo po nějaké době chladného skladování. Nevhodná do nejchladnějších regionů (podhůří a hory).

Darrow – středně pozdní odrůda tvořící vyšší, vzpřímené keře až do 2 m, velkoplodá, lahodné, lehce sladkokyselé chuti podobné lesním borůvkám. Plody jsou odolné praskání při dlouhodobě vlhkém počasí konce prázdnin. Pro velikost plodů je dobré pravidelně prořezávat.

Elliot – velmi pozdní odrůda s hustými keři, výška kolem 1,7m, plody střední velikosti nasládlé, úrodná odrůda s velmi dobrou skladovatelností.

Elisabeth – pozdní odrůda dozrávající srpen až září a vyznačuje se dlouhou dobou sklizně. Keře jsou vysoké 1,6 až 1,8 metru dle řezu a kvality podmínek. Plody jsou středně velké, modré se silným ojíněním. Patří mezi velmi chutné odrůdy. Odolnost vůči mrazu se uvádí na -26 až -28 stupňů.

Herma – Pozdní odrůda s výškou vzrůstu 1,2 až 1,7 metru. Plody jsou střední velikosti až velké, sladké chuti. Dozrávání plodů je od poloviny srpna až do konce září. Je velmi mrazuvzdorná, uvádí se teplota až do -38 stupňů.

Herbert – pozdní borůvka která se vyznačuje silným růstem a vysokou plodností. Plody jsou velmi velké, šťavnaté, sladce navinulé a velmi aromatické. Dozrávají v druhé polovině srpna. Mnohými jsou plody odrůdy Herbert považovány za nejchutnější z kanadských borůvek. Keře dorůstají až 1,6 m výšky. Mrazuvzdornost se uvádí až do -24 °C

Jersey – spíše pozdní odrůda tvořící větší keře až do 2 m, spolehlivá produktivita v protáhlých hroznech, ze kterých se dobře obírá. Největší plody jsou v prvním sběru, v dalších jsou menší ale stále chuťově velmi lahodné a sladké. Velmi odolná a vhodná i pro chladnější regiony se zaručeným dozráním. Pro velikost plodů je dobré pravidelně prořezávat.

Pink Lemonade – středně pozdní odrůda menšího vzrůstu, dosahující výšky 1 až 1,5 metru. Je typická a zvláštní svým zbarvením borůvek do růžové barvy. Ale nenechte se zmást, tato borůvka má skvělou chuť! Tento druh borůvky není tak mrazuvzdorný jako její příbuzné.  Odolná je „pouze“ do -23 stupňů. Ale myslím, že naše podmínky hravě zvládne. I my ji máme mezi borůvkami…

Rubel – středně pozdní odrůda, silný vzrůst až do výšky 2,1 metru. Borůvka je velmi chutná, velmi podobná divokým borůvkám. Plody jsou středně velké, bledě modré bez typického ojínění.